Novinky
Naši pesani
Akvárko Focení Odkazy Home
 Nepřihlášen
ikona ikona Registrace








Pomoc psům Novojičínsko
   V srpnu 2012 jsme se rozhodli udělat dobrý skutek a vzít si nějakého opuštěného pejska. Jako ideální přísrustek do naši rodiny jsme si představovali fenečku zlatého retrievra, nebo labradora, popř. jejich mix. Věk kolem dvou až čtyř let. Chtěli jsme ať se náš Merlin trošku zklidní. Určitě jsme si ji nechtěli pořídit kvůli štěnátkům. Měl to být dobrý skutek a tedy pejsek z útulku a nebo od lidí co si jej nemůžou nechat.

   Osud to však chtěl jinak a máme doma devítiletou fenku zlatého retrievra. Neměla asi zrovna nejlepší osud. Našli jsme ji přes dobrovolníky v útulku v Kopřivnici. Chudák byla celá zanedbaná, pokaděná, nevyčesaná, má lehce špatně srostlou zlomenou pravou zadní nohu. Chudák byla pohublá. Předpokládaný věk měla mít 4-5 let. Náš veterinář to odhadl na nejméně šest a při prohlídce jsme ji našli tetování, takže je to pes s papíry a přes plemennou knihu jsme zjistili její pravý věk.

   V útulku ji dobrovolnice říkaly Rozárko. Podle plemenné knihy je to však Cookie a narodila se 21.9.2003. Takže máme doma seniorku a říkáme ji nadále Rozárko, jelikož neslyší na Cookie. Rozárka se nám pomalu dává do formy a my doufáme že zbytek svého života u nás prožije bez útrap a šťastná.

   Bohužel jsme u Rozárka objevili bulku na břiše. Vyklubal se z toho nádor na mléčné žláze. Po operaci jsme nechali nádor odeslat na histologii, kde se ukázal jako nezhoubný. Takže je vše v pořádku a Rozárku postihla pouze nemoc běžně se vyskytující u starších fen. Teď má Rozárka bříško hezky srostlé, jizva se skoro ztratila a Rozárka dále lumpačí na zahradě. Z Rozárky se nám ale bohužel vyklubala zahradnice a tak nám přibývá na zahradě plno vyhrabaných děr.

   Rok se sešel s rokem a Rozárce je už 12let. Už to není žádná mladice, ale dáma v letech co má nejraději svůj pelíšek, kus masa a hlavně svatý klid. Hluchá je bobek jako poleno, nožky žádná sláva, hnisek v očích se ji pořád dělá. Stáří je hrozné, ale pomazlení a jídlo, to je ještě její radost. Na zahradě už nekope a jen odpočívá ve stínu.

   13.07.2016 bude můj nejčernější den v životě. Museli jsme se rozhodnout a nechat uspat Rozárku, chudák měla rakovinu, nevíme jak dlouho, ale trápila se viditelně dva dny, takže jsme ji museli pomoci. Máme udělané fotky z jejího posledního dne a vše jsem popsal zde.

2012

2013

2014

2015

2016


Created by © Bozzo 2016